V květnu 1978 se v africkém Zairu, dnešní Demokratické republice Kongo, odehrála jedna z nejslavnějších akcí moderní historie francouzské Cizinecké legie. Operace, která nesla krycí jméno Bonite, je dnes známá především jako bitva o Kolwezi, a právem se zapsala do vojenských dějin jako ukázka rozhodnosti, profesionality a odvahy.

Město Kolwezi leží v bohaté těžební oblasti Katanga, známé svými zásobami mědi, uranu a kobaltu. Právě tato strategická hodnota udělala z Kolwezi cíl katangských povstalců, kteří v květnu 1978 podnikli rychlý vpád a během několika hodin ovládli celé město. Povstalci začali s brutálními represemi, podle odhadů zahynulo přes 700 afrických civilistů a nejméně 170 Evropanů. Mezi rukojmími byli Francouzi, Belgičané, Němci, ale také pracovníci z Československa, kteří se podíleli na chodu místních těžebních firem. Situace se rychle změnila v humanitární a mezinárodní krizi.

Na žádost zairského prezidenta Mobutua a pod tlakem veřejnosti se Francie rozhodla jednat. Do akce byla povolána elitní jednotka: 2. výsadkový pluk Cizinecké legie (2e REP). Legionáři byli nasazeni bleskově a bez dlouhých příprav, bez zázemí, s jediným cílem: zachránit životy. V noci z 18. na 19. května provedli výsadek přímo nad letištěm v Kolwezi. Byla to operace na hranici možného, seskok přímo do nepřátelského prostoru, v minimální výšce, s očekávaným střetem v městské zástavbě.

Výsadek proběhl ve dvou vlnách. První zajišťovala letiště a přístupové cesty, druhá postupovala přímo do centra města. Bojovalo se dům od domu, mnohdy za přítomnosti civilistů, kteří byli drženi jako živé štíty. Legionáři museli být rychlí, přesní a neúprosní. Během několika dnů se jim podařilo osvobodit více než dvě tisícovky rukojmích, stabilizovat město a obnovit základní bezpečnost.

Francouzská intervence se stala vzorem pro moderní krizové operace. Ztráty Legie byly relativně nízké, padlo zde pět legionářů, dalších pětadvacet bylo zraněno. Oproti stovkám zachráněných životů se však cena zdála být srozumitelná a nezbytná. Světová média operaci oslavovala a Cizinecká legie si upevnila svou pověst elitní síly schopné jednat tam, kde ostatní váhají.

Kolwezi však není jen příběhem vojenského úspěchu. Je to připomínka hodnot, které legie nese: věrnost, oddanost, připravenost jednat i v beznaději. Legionář nevybírá války, ale čelí jim se vztyčenou hlavou. V Kolwezi šlo o víc než o vítězství, šlo o záchranu života tváří v tvář chaosu.

Dnes, kdy si tuto operaci připomínáme, a je důležité nezapomenout na její lidský rozměr. Na legionáře, kteří se z mise nevrátili. Na civilisty, jejichž životy byly v jediném okamžiku převráceny naruby. A na rozhodnost, která může změnit dějiny, pokud je podpořena odvahou.

Spolek Legionář – LPN