Gruzínský princ, francouzský důstojník, nesmrtelný legionář
Připomínáme si již padlého hrdinu podplukovníka Dimitrije Amilakvariho, důstojníka Francouzské cizinecké legie, který zemřel v roce 1942 během rozhodujícího střetu v severní Africe. Jeho jméno se trvale zapsalo do historie Cizinecké Legie jako symbol věrnosti, odvahy a oběti.
Příběh Dimitriho Amilakvariho začíná daleko od Francie, ve vesnici Bazorkino v gruzínské oblasti Šida Kartli, kde se roku 1906 narodil jako kníže z rodu Zedguinidze, potomek generálů a důstojníků, kteří sloužili carské i republikánské Gruzii. Po bolševické revoluci a pádu krátkodobé Demokratické republiky Gruzie byla jeho rodina nucena uprchnout před pronásledováním Rudé armády. Přes Konstantinopol nakonec našli nový domov ve Francii.
Dimitri, tehdy ještě chlapec, brzy pochopil, že svoboda není samozřejmostí. V osmnácti letech byl přijat na vojenskou akademii Saint-Cyr, odkud o dva roky později odešel sloužit do Cizinecké legie. Své nové vlasti Francii, se rozhodl sloužit beze zbytku.
První roky služby prožil v 1er RE v Alžírsku, odkud byl převelen do Maroka k 4e REI, kde se účastnil těžkých bojů v pohoří Vysoký Atlas. V roce 1932 se vyznamenal v bitvě u Ait Attou, o rok později u Jebel Baddou. Za svou statečnost obdržel první vyznamenání a začal stoupat v hodnostech. V roce 1939 získal francouzské občanství a velel jednotce během přehlídky legionářů na Champs-Élysées v Paříži.
Se začátkem druhé světové války se zapojil do formování nové jednotky, 13. polobrigády Cizinecké legie (13e DBLE). S ní se zúčastnil norské kampaně, kde byl zraněn, poté se přidal ke Svobodným Francouzům pod velením generála de Gaulla a stal se jednou z klíčových postav východního tažení.
Amilakvari se během několika měsíců dále vyznamenal v Eritreji, při vítězství u Keren a dobytí Massaouah, stejně jako v těžkých bojích syrské kampaně. V září 1941 převzal velení 13e DBLE a byl jmenován podplukovníkem. Svou jednotku přetvořil v elitní pouštní formaci a 19. října 1941 mu generál Georges Catroux slavnostně předal prapor 13e DBLE v Homsu.
Sám Amilakvari, legionáři přezdívaný „Bazorka“, byl znám nejen jako vynikající taktik, ale i jako vůdce, který vedl své muže příkladem. Během bitvy u Bir-Hakeim (květen–červen 1942) pod jeho velením Legie odrazila opakované útoky jednotek Afrikakorpsu generála Rommela. Za tuto statečnost mu byl osobně udělen Řád osvobození generálem de Gaullem v táboře El Tahag.
Na podzim 1942, během bitvy u El Alameinu, byl Amilakvari vyslán s dvěma prapory dobýt výšinu Himeimat, klíčovou strategickou pozici ovládanou Němci. Mise byla úspěšná, ale německý protiútok přinutil legionáře k ústupu skrze minová pole a pod těžkou palbou.
Dne 24. října 1942, krátce po desáté hodině ranní, byl podplukovník Dimitri Amilakvari zasažen střepinou do hlavy, když se odmítl stáhnout do bezpečí obrněného vozu. Zemřel v polním stanu generála Koeniga. Na místě jeho smrti dnes stojí bílý kříž, tichý svědek odvahy a oběti jednoho z nejstatečnějších mužů Legie.
Jeho tělo bylo později přeneseno na válečný hřbitov v El Alameinu, kde je pochován vedle dalších padlých spojeneckých vojáků. Jeho krví potřísněný kepi a střepina, která jej usmrtila, jsou dnes uchovány v Síni cti Muzea Cizinecké legie v Aubagne.
Jeho jméno nese ročník 1954–1956 akademie Saint-Cyr, v Gruzii byla po něm pojmenována ulice v Gori a v místním muzeu zřízena pamětní síň. Legie, Francie a svobodný svět nezapomněly.
Amilakvari nebyl Francouz narozením, ale stal se jím svým přesvědčením a činy. Jeho služba byla hluboce osobní a vědomá. Zůstává trvalým symbolem věrnosti, cti a odvahy těch, kdo si zvolili sloužit Francii bez ohledu na původ. Připomínáme si jeho památku, a znovu si uvědomujeme, že duch Cizinecké legie je víc než historie. Je to živý závazek, který přetrvává.
„My, cizinci, máme jen jeden způsob, jak Francii projevit vděčnost za přijetí, padnout za ni.“
– Podplukovník Dimitri Amilakvari
Legio Patria Nostra.
Zařazen mezi Legendy Cizinecké legie
