Slova legionářů: Rande se smrtí

„Vojáci legie, jste vojáci na smrt a já vás posílám tam, kde umíráme,“ řekl generál Négrier během Tonkinské výpravy v roce 1885. Básně, které tito muži napsali, ať už v jakémkoli období, všechny s velkou skromností svědčí o věčnosti…

Dne 23. května 1832 u Maison-Carrée v Alžírsku utrpěla Cizinecká legie své první ztráty. Nejméně 28 mužů včetně důstojníka, poručíka Chama, právě přišlo o život při přepadení kmeny El-Ouffia. Bohužel to nebyla první jména, která byla vyryta na pomníku padlých legie. Od toho dne bojovali legionáři věrně a statečně na všech bojištích, v Africe, na Dálném východě, ve Francii i ve zbytku Evropy: Konstantin, Rif, Bir Hakeim, Colmar, Sébastopol, Camerone, Diên Biên Phu, Magenta, Kolwezi, Belloye-en-Santerre, Bejrút, Aïn-Salama, Mogadiscio, Brazzaville… To vše za cenu velkých ztrát.

Smrt legionáře

Nedaleko pevnosti na písečné duně padl kamarád. 
Včera mluvil o své brunetě, teď byl zasažen.
Co máme říct jeho matce? Jeho přátelům, jeho bratrům?
Máme jeho fotku? Jaký by to byl vzkaz?
Podíval se na kameny, velkýma očima bez slz;
a pak, odložil svoji zbraň, a řekl: – Já, já na to kašlu!

Fernand Louis Gavillet Publikováno v „Képi blanc“ v roce 1956

Téměř 10 500 legionářů padlo v Indočíně: „Dva bambusy zkřížené, spojené; přilba špinavá a proražená… Aby lidé věděli, že tam byl!“ Je nutné vyprávět o těch, kdo bez slávy a v krvi odešli.

Posílám vás tam, kde umíráme

Zkušení, vycvičení a bojem zocelení bojovníci, legionáři, byli vždy nasazováni tam, kde hrozí největší nebezpečí, kde je třeba udělat nemožné… kde je smrt nejjistější. „Museli jste s nimi být v akci, abyste věděli, že je to jednotka, která si může troufnout na cokoli,“ řekl maršál Lyautey. Jak připomíná většina básní, tito muži se necítili jako hrdinové, prostě jen plnili svou povinnost. Důkazem jejich odhodlání je článek 6 legionářského kodexu: „Poslání je posvátné, plníš ho až do konce, respektuješ zákony, válečné zvyklosti a mezinárodní úmluvy, v případě nutnosti i s nasazením života.“

Více než 35 700 mrtvých!

Zmíníme-li jen nedávné velké konflikty, legie ztratila více než 4 100 svých příslušníků ve Velké válce, více než 9 000 ve druhé světové válce, téměř 10 500 v Indočíně a 2 000 v Alžírsku! To jsou sice poučná čísla, ale nejsou ničím ve srovnání s těžkými ztrátami, které byly stanoveny od samého počátku. V letech 1832-2004 ztratila Cizinecká legie 903 důstojníků, více než 3 370 poddůstojníků a přes 31 480 legionářů, kteří padli ve službách Francie.

Mým mužům, kteří zemřeli (úryvky)

Moji bratři, to jsem já, můj jedinečný válečný lide, to je váš včerejší vůdce, který sem přišel mluvit o tom, co nevíme, co sotva chceme, moji mrtví, zdravím vás a říkám vám: Děkuji vám.

Teď si poslechněte tohle: Dezertéři! Žoldáci! Banda cizinců bez cti a víry! To se týká vás, ó vy legionáři! Přijďte tomu na kloub a zeptejte se proč.

A kdy Francouzi budou chtít slyšet, že válka se vede za jejich jméno, za jejich víru, a že tito cizinci, kteří za každou cenu umírali, pokaždé tím, že umírali, ušetřili je žalu. Odtud vás zase vidím, seřazené těsně u země, v zející jámě, kde jsem vás zanechal, tuhé, oblečené ve válečném oděvu, a každého smrtelnou ránu odměnil.

Bratři, chtěl jsem mluvit s vámi o těchto věcech, a čtyřmi slovy říct, proč jsem vás miloval; až se hlas prohloubí podél zavřených hrobů, budu se alespoň dívat a nikdy nezapomenu.

Jestli se ti někdy v džungli, kde se tygr loví a zpětný ráz děla už se neotřásá, zdá se, že ti na rameni cítíš dlaň, jestli se ti zdá, že slyšíš své jméno volat,

Vojáci, kteří leží pod vzdálenou zemí a jejichž krev mi dává výčitky, jen si řekni: „To náš kapitán na nás pamatuje… a počítá své mrtvé.“

Kapitán de Borelli 1885

Bitva o Camerone (1863)

Bitva o Camerone je jednou z nejznámějších bitev v historii Francouzské cizinecké legie a je považována za symbol hrdinství a oddanosti legie. Bitva se odehrála 30. dubna 1863 během francouzské intervence v Mexiku, což bylo součástí širšího konfliktu známého jako Francouzsko-mexická válka (1861-1867).

Kontext Francouzsko-mexické války

Francouzská intervence v Mexiku byla iniciována císařem Napoleonem III. s cílem vytvořit v Mexiku císařství pod vedením rakouského arcivévody Maxmiliána. Tento krok byl součástí širšího plánu Francie na rozšíření svého vlivu v Latinské Americe. Francouzské síly byly nasazeny v Mexiku, aby podpořily Maxmiliánovu vládu a stabilizovaly zemi, která byla zmítána občanskou válkou a politickým chaosem.

Bitva o Camerone

30. Dubna 1863, poblíž vesnice Camerone v mexickém státě Veracruz, se 62 legionářů pod velením kapitána Jeana Danjoua střetlo s přibližně 2 000 mexickými vojáky. Cílem legionářů bylo chránit konvoj se zásobami, který byl důležitý pro francouzské síly. Přes ohromnou přesilu se legionáři rozhodli bránit až do posledního muže.

Kapitán Danjou a jeho muži odolávali několik hodin proti nepříteli, dokud jim nedošla munice. Nakonec byli přemoženi, ale jejich statečný odpor se stal legendou. Ze 62 legionářů přežili pouze tři, kteří byli těžce zraněni. Kapitán Danjou byl zabit v průběhu boje, ale jeho dřevěná ruka, kterou nosil po zranění v dřívější bitvě, se stala symbolem odvahy a je dodnes uctívána jako relikvie v muzeu Cizinecké legie.

Význam Bitvy o Camerone

Bitva o Camerone je oslavována každý rok 30. dubna jako „Camerone Day“ a je považována za jeden z nejdůležitějších dnů v kalendáři Cizinecké legie. Tento den připomíná odvahu, věrnost a obětavost legionářů, kteří bojovali za své bratry ve zbrani i za čest legie, bez ohledu na to, že konflikt nebyl přímo ve francouzském zájmu.