Na památku generála Paula-Frédérica ROLLETA
Syn Louise-Paula-Frédérica Rolleta (1846–1905, absolventa Polytechnické školy a pozdějšího generála) a Louise-Pauline-Stéphanie Fourdinierové.
Narodil se 20. prosince 1875 v Auxerre v departementu Yonne (Francie), kde jeho otec sloužil jako důstojník u 46. pěšího pluku. V roce 1894 byl přijat na prestižní vojenskou akademii Saint-Cyr. Po vynikajícím studiu nastoupil k 91. pěšímu pluku v Mézières, poté byl převelen k 1. cizineckému pluku v Sidi-Bel-Abbès v Alžírsku.
Nejprve sloužil v Alžírsku (1899–1902), následně na Madagaskaru (1902–1905), poté se vrátil zpět do Alžírska (1905–1909). V březnu 1909 byl povýšen na kapitána a v letech 1909–1914 velel 3. jízdní rotě 1. pochodového praporu 2. pěšího cizineckého pluku.
Když vypukla první světová válka, byl právě na dovolené ve Francii. Jelikož chtěl bojovat na frontě, nechal se přeložit nejprve k 31. pěšímu pluku, poté k 331. pěšímu pluku. Byl dvakrát raněn, a díky několika úspěchům byl trvale povýšen na velitele praporu. Dne 18. května 1917 se vrátil k cizinecké legii a jako podplukovník převzal velení Pochodového pluku cizinecké legie (RMLE).
Pod jeho velením pluk zaznamenal slavná vítězství v bojích u Hangard-en-Santerre, Montagne de Paris, a zejména při prolomení Hindenburgovy linie, což se stalo svátkem 3. pěšího cizineckého pluku, který převzal tradice RMLE. Plukovní zástava byla za tato vítězství dekorována čtyřmi novými citacemi (již předtím jich měla pět), stejně jako dvojitou čestnou šňůrou v barvách Řádu čestné legie a Válečného kříže.
Po skončení první světové války (1914–1918) se účastnil pacifikačních operací v Maroku se svým plukem, který se stal 3. pěším cizineckým plukem. Poté byl povýšen na plukovníka. Roku 1925 převzal velení 1. cizineckého pluku v Sidi-Bel-Abbès, kde působil až do organizace oslav „Století legie“ 30. dubna 1931.
Dne 1. dubna 1931 převzal nově vytvořenou funkci inspektora cizinecké legie, která byla speciálně zřízena pro něj. Po několika dalších letech plných bojů a vítězství odešel 20. prosince 1935 do výslužby. Celkem odsloužil 41 let v armádě, z toho 33 let u legie. Poslední roky své kariéry věnoval organizaci moderní cizinecké legie a značné sociální práci ve prospěch aktivních legionářů i veteránů. Ve své sociální činnosti pokračoval i po odchodu ze služby.
A jak nezmínit roli generála Rolleta, „Našeho otce“ („Notre Père Legion“), v sociální oblasti, roli důstojníka tak drahou maršálu Lyauteymu, zvláště při slavnostním otevření Maison d’Auriol 8. července 1934. Toto dílo bylo naplněním a hmatatelným výrazem legionářské vzájemné pomoci!
Zemřel v Paříži 16. dubna 1941.
Stal se legendární osobností cizinecké legie díky svým vůdcovským schopnostem, ale také díky svým kvalitám vojáka a člověka s pevnou povahou a dobrým srdcem. Dodnes je přezdíván „Otec legie“. Tento titul odráží jeho zásluhy na organizaci jednotek i lásku, kterou věnoval svým mužům.
Nám zůstává vzpomínka, jemu patří nesmrtelnost!
Povinnost vzpomínat – LPN 🟩 🟥
