Spolek bývalých výsadkářů cizinecké legie (A.A.L.P.)

„Legionářem nepřestává být člověk v okamžiku, kdy odkládá uniformu. Zůstává jím až do smrti.“

Kdo jsou bývalí legionáři výsadkáři?
Jsou to pionýři a dědici tohoto bratrstva.

Pionýři, protože přeživší první generace výsadkářů cizinecké legie se začali sdružovat v 70. letech 20. století, po bouřlivém období konce francouzského Alžírska, a v roce 1976 založili Spolek bývalých výsadkářů cizinecké legie (Association Amicale des Anciens Légionnaires Parachutistes).

Jacques Morin, narozen 7. listopadu 1924 v Moulins, zemřel 18. května 1995, byl bývalým odbojářem a důstojníkem z povolání. V dubnu 1948 se stal zakladatelem výsadkových jednotek cizinecké legie a v roce 1976 také otcem zakladatelem samotného spolku.

Pionýři jsou skutečnou živoucí pamětí bratrstva. Svým potem, krví a oběťmi svých jednotek na bojištích, až po jejich zničení na silnici RC4 a v bitvě u Dien Bien Phu, napsali první stránky slavné, hrdinské a oslnivé historie výsadkářské legie. Za pouhých několik let dosáhli místa v Panteonu dějin výsadkových jednotek i samotné cizinecké legie.

Dědici, protože prestiž získaná pionýry byla nadále obnovována a obohacována třemi generacemi výsadkářů cizinecké legie, kteří se shromažďují v řadách A.A.L.P.:

• příslušníky Cizineckých výsadkových praporů (BEP) v Indočíně,

• příslušníky Cizineckých výsadkových pluků (REP) v Alžírsku,

• příslušníky Zahraničních operací (OPEX) 2. cizineckého výsadkového pluku, symbolizované seskokem v Kolwezi (Zair) a osvobozením města v roce 1978.

Bývalí výsadkáři všech tří generací si ve svém spolku zachovávají styl vytvořený pionýry a obohacený dědici, způsob chování a jednání, který spojuje: soudržnost, kamarádství, efektivitu, eleganci, disciplínu a solidaritu.

Spolek bývá přezdíván „sedmá rota“, neboť pluk má šest rot a spolek je tak přirozeným, přímým pokračováním a jakýmsi sedmým článkem v tomto řetězci.

„Nikdy žádná královská, císařská, autokratická, papežská ani sultánská garda, žádný regiment zdobený zlatem, oblečený do azuru či šarlatu, nekráčel s větší mužností a hrdostí.“

Jedná se o pevný a nerozlučný celek, hrdý na svou sílu a minulost. V jednotné uniformě bývalého výsadkáře cizinecké legie zde bok po boku stojí generálové, plukovníci, kapitáni i poručíci, poddůstojníci i legionáři, bez jakéhokoli rozdílu v hodnosti, všichni na stejné úrovni.

„More majorum“ podle zvyklostí předků.

Na závěr vyslovujeme zvláštní poděkování panu Georgesovi Ousadovi, zástupci generálního tajemníka A.A.L.P., za sdílení tohoto stručného přehledu velké historie Spolku bývalých výsadkářů cizinecké legie