Když se jeden muž rozhodl, že památka jeho kamarádů nesmí být zapomenuta. Rolf Rodel, legionář, který po pádu Diên Biên Phu překonal pohrdání, lhostejnost a opovržení, aby vzdal hold svým bratrům ve zbrani.
Příběh vzniku památníku v Diên Biên Phu, který vytvořil štábní seržant Rolf Rodel zcela sám, je nejen důkazem osobní odvahy a odhodlání, ale i symbolem toho, že památka padlých musí být uchována i tváří v tvář nezájmu oficiálních institucí. Po mnoha vzestupech a pádech se dočkal uznání, kdy mu byly uhrazeny náklady spojené s výstavbou památníku.
Rolf Rodel vstoupil do Cizinecké legie 17. dubna 1950. Po absolvování výcviku sloužil v Sidi-Bel-Abbès, poté v Mascaře a následně byl nasazen do Indočínské války se 3. rotou 4. praporu 2. cizineckého pěšího pluku. Po návratu do Afriky nastoupil k 15. rotě 4. praporu 4. R.E.I. Dobrovolně se přihlásil na druhý turnus v Indočíně, kde bojoval v Diên Biên Phu jako vedoucí 10. roty 3. batalionu 3. R.E.I.
Byl to právě on, kdo unavený čekáním na gesto francouzské vlády, rozhodl se postavit památník na počest všech bojovníků, kteří padli u Diên Biên Phu. Bez jakékoliv podpory, pouze s vlastními silami, postavil tento památník na místě Eliane 2, které se dnes nachází na orné půdě, kde zahynulo téměř 3000 vojáků. Pomník má podobu bílého obelisku obklopeného nízkou zídkou a symbolizuje památku všech, kteří položili své životy za Francii. Památník byl slavnostně odhalen samotným Rolfem Rodelem 7. května 1994.
Francouzská vláda se o této iniciativě dozvěděla až v roce 1995, a v roce 1998 byla podepsána dohoda o údržbě památníku mezi francouzským velvyslanectvím v Hanoji a provincií Lai Chau. Oficiální otevření památníku bylo naplánováno na rok 1999, avšak Rolf Rodel se tohoto aktu nedožil. Zemřel 5. ledna 1999, jen několik měsíců před tím, než jeho dlouholetá snaha byla oficiálně završena.
Čest takovýmto mužům, kteří nezištně a s odvahou usilovali o to, aby památka jejich padlých druhů nebyla zapomenuta. Rolf Rodel je vzorem vytrvalosti, odhodlání a nezištné služby svým bratrům ve zbrani. Věřím, že i náš Spolek Legionář půjde touto cestou.
LPN