Památka není stín minulosti, ale světlo budoucnosti

Stojí tiše na polici, chladná v doteku, ale živá v duši. Malá soška parašutisty, nebo jakákoliv jiná vzpomínka. Pro někoho kus kovu, pro jiného symbol hrdosti. A pro nás, kteří jsme kráčeli v botách legionáře, je to mnohem víc. Není to jen vzpomínka. Je to výzva.

Ve Spolku Legionář víme, že skutečná hodnota těchto předmětů neleží v nostalgii, ale v energii, kterou v nás znovu probouzejí. Nepřipomínají nám jen to, kým jsme byli, připomínají nám, kým máme být právě teď. Každý záhyb výstroje na figurce, každý detail, je jako rytmus staré písně, kterou si znovu vybavíme, ne proto, abychom plakali nad tím, co bylo, ale abychom si uvědomili, že duch bratrství, připravenosti a vnitřní disciplíny stále žije.

Život legionáře nekončí odchodem z aktivní služby. Jen se transformuje. Vede nás k tomu, abychom stáli pevně v chaosu každodennosti, abychom nezapomněli na rytmus ticha před výsadkem, na to napětí, které nás učilo nečekat příznivé okolnosti, ale být silou, která je tvoří, „la boule de feu“.

Tyto symboly sošky, medaile, odznaky, nejsou relikvie. Jsou zrcadla. Když do nich pohlédneš, nevidíš minulost. Vidíš přítomnost, která tě formuje, a zítřek, který tě volá. A právě o tom je Spolek Legionář. Nechceme být jen strážci paměti. Chceme být hlasem svědomí, který připomíná, že připravenost není stav, je to cesta. Každý den. Každý okamžik.

Z tohoto kovu, z těchto let, z těchto zkušeností, se neodchází do ticha. Odchází se k nové misi. K misii života, kde čest, odvaha a připravenost nejsou jen slova, ale povinnou výbavou pro každý den.

Marche et Disce aut Mori